Velikonoce jsou od pradávna jedno z nejvíce magických období v roce.
O výpočet data jejich konání se vedly spory již ve starověké křesťanské církvi. Záleží při něm na vzájemném vztahu jarní rovnodennosti a měsíčního cyklu. Nejdříve se mohou konat 22. března, nejpozději pak 25. dubna.
Doba postní trvá od Popeleční středy až do začátku mše na památku Večeře Páně na Zelený čtvrtek a všech šest nedělí má svůj vlastní velmi poetický název.
1. Pučálka
Jméno se váže ke zvláštnímu pokrmu připravovaného z napučeného, tedy naklíčeného osmaženého a ochuceného hrachu. Místy se tato neděle nazývala „Liščí“. Pojmenování vzniklo od kynutého nebo preclíkového pečiva různých tvarů. Maminky je pekly tajně svým dětem a poté zavěsily na větve keřů a stromů v zahradě. Ráno děti poslaly, aby se šly podívat, co jim liška nadělila.
2. Černá nebo Pražná neděle
Černá nese název podle tmavých šatů, do kterých se ženy v postním období oblékaly. Pražná pak podle prastarého pokrmu „pražma“, který se připravoval z upražených zrn naklíčeného obilí, především ječmene.
3. Kýchavičná neděle
Název má kořeny v hlubokém středověku, kdy se v tento den konaly bohoslužby k odvrácení cholery a moru. Počátek nemoci se projevoval hlasitým kýcháním. Zdraví lidé od nemocného utíkali pryč a volali: „Tebe pozdrav už jenom Bůh“. Od té doby se při kýchnutí užívá pozdrav: „Pozdrav pán Bůh!“.
4. Družebná neděle
Vznikla nejspíše podle dívčích zábav, při kterých dívky projevovaly náklonnost svým hochům – družily se.
5. Smrtná neděle
Prastarý pohanský zvyk „Vynášení Morany“ – figury smrti ze vsi – se zachoval až do dnešní doby.
Kromě vynášení Morany (Smrtky, Smrtolky, Mařeny, Marka,…) koledovaly děti v tento den s „lítem“. Líto (nové líto, létéčko, léto) představoval vršek malého listnáče, smrčku, jedličky nebo borovice ověnčený pentlemi, řetězy ze slámy a kousků látky. Na vrcholku líta byla upevněna panenka nebo svatý obrázek.
6. Květná neděle
Na květnou neděli se připomíná slavný vjezd Krista do Jeruzaléma, kdy jej lidé vítali olivovými, vavřínovými a palmovými ratolestmi. Na památku se tento den v kostelech světí kočičky (ratolesti jívy). Dávaly se pak za trámy, obrazy a křížky, aby uchránily stavení před bouřkou a jinou pohromou.
Zdroj: Slezský soubor Heleny Salichová
Fotografie: V obci Josefov (okres Hodonín) se koná dívčí obchůzka s figurou smrti (Smrtnica a chození s babú) zapsaná od roku 2016 na Seznam nemateriálních statků Jihomoravského kraje.
